|
|
Kolektivní akce Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv
Chrtová, Michaela ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Tato diplomová práce Kolektivní akce Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv se, jak již název napovídá, zabývá kolektivními akcemi s mandátem Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv. Práce je dělena na úvod, závěr a čtyři kapitoly. V první kapitole je popsán systém ochrany lidských práv tak, jak byl nastaven po druhé světové válce v rámci nově vzniklé Organizace spojených národů. Kapitola se také zabývá kolektivními akcemi Rady bezpečnosti OSN obecně, ať již s použitím síly či bez použití síly, tj. jejich autorizací a možností opatření, která mohou být proti porušiteli v rámci systému OSN použita. Druhá kapitola se zabývá praktickým využitím kolektivních akcí v období studené války, tzn. od vzniku OSN do počátku 90. let 20. století. V tomto období byly autorizovány kolektivní akce mezinárodního společenství s mandátem Rady bezpečnosti OSN dvakrát, a to v případě Jihoafrické republiky jako reakce na politiku apartheidu a v případě Jižní Rhodesie, kde byly sankce použity jako reakce na jednostranné vyhlášení nezávislosti vlády bílé menšiny. Oba případy jsou v kapitole rozebrány. Následující kapitola se zabývá rozvojem lidskoprávních teorií po konci studené války. S koncem studené války dochází k posunu ve vnímání státní suverenity a lidské bezpečnosti, kdy dochází ke zvyšování důrazu na...
|
|
|
Kolektivní akce Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv
Chrtová, Michaela ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Tato diplomová práce Kolektivní akce Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv se, jak již název napovídá, zabývá kolektivními akcemi s mandátem Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv. Práce je dělena na úvod, závěr a čtyři kapitoly. V první kapitole je popsán systém ochrany lidských práv tak, jak byl nastaven po druhé světové válce v rámci nově vzniklé Organizace spojených národů. Kapitola se také zabývá kolektivními akcemi Rady bezpečnosti OSN obecně, ať již s použitím síly či bez použití síly, tj. jejich autorizací a možností opatření, která mohou být proti porušiteli v rámci systému OSN použita. Druhá kapitola se zabývá praktickým využitím kolektivních akcí v období studené války, tzn. od vzniku OSN do počátku 90. let 20. století. V tomto období byly autorizovány kolektivní akce mezinárodního společenství s mandátem Rady bezpečnosti OSN dvakrát, a to v případě Jihoafrické republiky jako reakce na politiku apartheidu a v případě Jižní Rhodesie, kde byly sankce použity jako reakce na jednostranné vyhlášení nezávislosti vlády bílé menšiny. Oba případy jsou v kapitole rozebrány. Následující kapitola se zabývá rozvojem lidskoprávních teorií po konci studené války. S koncem studené války dochází k posunu ve vnímání státní suverenity a lidské bezpečnosti, kdy dochází ke zvyšování důrazu na...
|
|
|
Úloha generálního tajemníka v Organizaci spojených národů
Ouzká, Tereza ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Cílem této rigorózní práce s názvem Úloha generálního tajemníka v Organizaci spojených národů bylo zodpovědět otázky jaká je úloha generálního tajemníka v rámci Organizace spojených národů a jak byla funkce generálního tajemníka postupem času proměňována. Práci zahajuje kapitola zabývající se vývojem od Společnosti národů k dnešní podobě Organizace spojených národů s důrazem na roli generálního tajemníka. Následují kapitoly obsahující výčet pravomocí generálního tajemníka vůči vybraným orgánům OSN a reformního úsilí jednotlivých generálních tajemníků. Práce dále obsahuje sekce pojednávající o diplomatické roli generálního tajemníka v mezinárodním prostředí a jeho vztahu s nestátními aktéry a soukromým sektorem. Text je proložen příklady ilustrujícími dílčí úspěchy i selhání jednotlivých představitelů generálního tajemníka v konkrétních situacích. Z práce je dále patrné prohlubování pravomocí generálního tajemníka jednotlivými představiteli této funkce. Předkládaný text dokládá, že generální tajemník hraje v nynější globalizované společnosti důležitou roli, ale zároveň poukazuje na skutečnost, že jeho post je mnohdy marginalizován ostatními orgány Organizace spojených národů.
|
|
|
Postoj Spojených států amerických k mezinárodnímu právu - Bushův unilateralismus
Keblušek, Andrej ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Název práce: POSTOJ SPOJENÝCH STÁTŮ AMERICKÝCH K MEZINÁRODNÍMU PRÁVU - Bushův unilateralismus. Autor: Mgr. ANDREJ KEBLUŠEK Katedra: Katedra mezinárodního práva veřejného Vedoucí práce: doc. JUDr. JAN ONDŘEJ, CSc., DSc. ABSTRAKT Dne 24. 10. 1945 byla na konferenci v San Francisku založena Organizace spojených národů ("dále jen OSN"), jenž si jako svůj hlavní cíl vytyčila "uchránit budoucí pokolení před metlou vojny". Stejného dne totiž vstoupila v platnost zakládací listina této Organizace, známá jako Charta Spojených národů (dále jen "Charta OSN"), která zakotvovala nová mezinárodní pravidla založená na principu jus ad pacem ("právo na mír") a zakazující princip jus ad bellum ("práva na válku") v budoucích mezinárodních vztazích. Válka byla v rámci těchto nových mezinárodních pravidel zakázána, a měla být do budoucna vedena pouze v zájmu zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, v naprosto ojedinělých případech. Spojené státy americké jsou přitom jedinou zemí mezinárodního společenství, která nejčastěji používá ozbrojenou sílu v mezinárodních vztazích a v současnosti vede dvě obří válečná tažení v Afghánistánu (2001 -) a Iráku (2003 -). Cílem této práce proto bude právní posouzení oprávněnosti všech amerických válečných tažení z posledních let a jejich souladu se současnou právní úpravou použití ozbrojené...
|
host ::
RSS.